Xenoglosofobie aneb nepřekonatelný strach z cizích jazyků

Co to vlastně je?

Xenoglosofobie je specifický druh úzkosti, který se vyznačuje strachem z cizích jazyků nebo komunikace v nich, projevuje se silnými obavami a stresem při styku s cizími jazyky.
Tento strach může značně ovlivnit proces učení se nového jazyka a může mít různé příčiny a projevy.
Tento strach může mít různé formy, od mírného diskomfortu až po intenzivní úzkostné stavy.
Lidé trpící xenoglosofobií mívají obavy z toho, že nebudou rozumět nebo že se ztrapní při používání cizího jazyka.
Nicméně v takové míře, která je pro ně často nepřekonatelná a dokáže jim tak např. i zabránit odjet do cizí země na dovolenou nebo přijmou zajímavou pracovní nabídku.

Existuje několik faktorů, které mohou přispívat ke vzniku této fóbie

1. Negativní zážitky: Viníkem jsou špatné zkušenosti s učením se cizího jazyka, například zesměšňování učitelem nebo spolužáky. Ty mohou vést k rozvoji strachu, který se jednoho dne stane zdánlivě nepřekonatelný a jde s námi až do dospělosti. Dospělí studenti v sobě pak velice často nesou pocit toho „neschopného“ žáka, který se stejně nic nenaučí.
2. Nedostatek sebevědomí: Nízké sebevědomí a obavy z chyb mohou zvyšovat úzkost při používání cizího jazyka. Celkově u studentů s nízkým sebevědomím, které se netýká pouze osvojování se cizí řeči. Často vidíme u studentů potřebu se neustále držet na stejné, resp. na stejně nízké jazykové úrovni, např. pokud by měli v dalším roce pokročit do vyšší jazykové skupiny, dobrovolně zůstávají v původní a neustále „si opakují“.
3. Perfekcionismus: Touha mluvit cizím jazykem dokonale může vést k obavám z toho, že se člověk ztrapní kvůli chybám. Tento jev je často vidět u studentů s již velice vysokou úrovní znalosti cizí řeči, kdy mají ale neustále pocit, že nic neumí, neumí seskládat jednoduchou větu a sami sebe pranýřují za sebemenší chybičku. Typickým rysem bývá také to, že studenti mají opravdu velké teoretické znalosti, s nadsázkou často říkám, že by mohli přednášet za lektora. 🙂 Nicméně reálné použití řeči v „terénu“ je pro ně velice obtížné.
4. Kulturní rozdíly: Strach z nepochopení nebo kulturního faux pas může vést k obavám z komunikace v cizím jazyce. To se týká především případů, kdy se student bojí, jaké různé významy slova mohou mít a bojí se, že řeknou nechtěně něco vulgárního či jinak společensky nevhodného.
   

Projevy

Projevy xenoglosofobie se samozřejmě liší v závislosti na jedinci a míře jeho strachu. Mezi běžné symptomy může patřit:

1. Úzkost nebo stres už jen při pomyšlení na komunikaci v cizím jazyce. Pokud už se člověk rozhodně a vrhne se na studium cizí řeči, jsou studenti po nějaké době schopni akceptovat svého lektora, se kterým si vyhovují, ale mimo vlastní lekce je přepadají velice nepříjemné pocity. Nicméně už fakt, že se pro studium rozhodně, je dobrým krokem. Se zkušeným lektorem máte dobré šance tyto stavy postupně překonávat.
2. Vyhýbání se situacím, kde by bylo třeba použít cizí jazyk. Typicky se toto děje, pokud se cestuje ve skupině a někdo jiný zařídí situaci za nás. Popř. se raději vzdám čerstvé kávy, než si o ní říct…A to je škoda.🙂
3. Jako při většině zatěžkávacích zkoušek dochází často k fyzickým projevům stresu, jako je pocení, třes těla, hlasu nebo zrychlený tep.
4. Snížená schopnost soustředit se a zapamatovat si nové informace. Člověk se ocitá v jakési mlze a není v tu chvíli schopen jasně myslet a vnímat, co mu druhý sděluje, ani co vlastně sám chtěl říct.

Zde je dobré začít opravdu po kousíčku a dát si nějaký malý úkol. Např. pozdravím v obchodě/v kavárně. Poprosím o pití – toto vše si mohu předem napsat na papírek a mít ho u sebe.

Vše, co mi dodá na pocitu bezpeční zvyšuje šance na úspěch.🙂

Jak to zvládnout?

1. Uvědomte si, že chyby jsou přirozenou součástí učení a že každý dělá chyby, když se učí nový jazyk, resp. když se učí cokoli nového.
2. Lidé jsou všeobecně dobří a ve většině případech Vám rádi pomohou. Pokud byste i tam narazili na někoho, kdo se Vám bude za chybu vysmívat, poukazuje to pouze na jeho skryté strachy a Vy můžete být na sebe jen hrdi, že překonáváte sami sebe a pouštíte se do cizích vod nové řeči.
3. Začněte s jednoduchými úkoly a postupně se vystavujte složitějším situacím. Od obyčejného pozdravu až objednávku v restauraci nebo malé konverzaci s prodavačem ohledně barvy vaší nové bundy.🙂
4. Hledejte podporu: u přátel, rodiny nebo učitelů/lektorů. Nebojte se říct, jaký máte problém, poproste svého lektora o pomoc, při cestách s příteli je poproste, aby Vám dali prostor a čas pro samostatné vyjadřování se.
5. Pokud je Váš strach opravdu velmi silný a omezuje váš každodenní život, může být užitečné vyhledat pomoc psychologa nebo terapeuta. V první fázi si ale dejte práci s hledáním pro Vás vhodného, zkušeného lektora, se kterým máte šanci udělat velký kus práce.